MAS KRAJ ŽIVÝCH VOD, z.s.
Masarykovo náměstí 143,
364 61 Teplá
IČ: 269 88 925
...že okolí Teplé, v kterékoliv části, ať v kopcích, údolích nebo lesích, u cest i mimo cesty, je tak přesycené kyselkami, že je nelze spočítat...
Bohuslav Balbín, Miscellanea historica regni Bohemiae, 1679–1687
Druhá světová válka a její důsledky přinesly kyselkám v západních Čechách velkou osudovou změnu. Lidé, kteří o vývěry dlouhá léta pečovali, využívali je a také byli zvyklí na jejich typickou chuť, přišli díky dějinným událostem o své domovy a s nimi odešly i jejich znalosti krajiny. Nově příchozí obyvatelé, často ze vzdálených končin, neznali toto bohatství kraje a díky rychlému nástupu kolektivizace byl přerušen i běžný život rolníků, kteří se kyselkami osvěžovali při polních pracích. Známé zůstaly jen prameny, které byly blízko sídel a lehce dostupné. Další byly známé jen pár jedincům, většinou myslivcům, lesníkům a chalupářům.
O prameny na území Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les se od 70. let minulého století začali zajímat nejen zaměstnanci Správy CHKO Slavkovský les, ale i dobrovolníci. Od roku 2005 bylo za přispění MAS Kraj živých vod obnoveno 16 pramenů.
2007 – Siardův pramen u Mnichova
2008 – Horní otročínský pramen
2009 – Bochovský železitý pramen
2010 – Reitenbergerův pramen u Úterý, Novoveská kyselka, Oriona u Teplé, Křepkovická kyselka, Posečská kyselka
2011 – Bečovské prameny a studánky, Hadí studánka u Všerub
2012 – Milhostovské mofety, Dřevohryzská kyselka
2013 – Studny v zaniklé osadě Umíř, Podhorní kyselka, Služetínská kyselka
Cílem projektu Kraj živých vod je vyhledání, dokumentace a realizace komplexní obnovy minerálních pramenů a jejich okolí na území místní akční skupiny Kraj živých vod.
Projekt zahrnuje nové turistické trasy, úpravy místních komunikací a přístupových cest. Součástí projektu jsou i drobné stavby – odpočinkové altány, vyhlídky a chodníky. V rámci první etapy projektu bylo na území MAS Kraj živých vod v roce 2011 vyznačeno 25 km naučné stezky Krajem živých vod, rozmístěno 15 informačních panelů, rozcestníky, lavičky, odpočinkové altány a další mobiliář. Celková délka naučné stezky Krajem živých vod je více než 60 km a kompletně vyznačena a zpřístupněna byla v roce 2015.
Železitý pramen je znám a využíván nejméně od 19. století, kdy bylo jeho okolí upraveno jako výletní cíl obyvatel Bochova i jeho návštěvníků.
Dřevohryzská kyselka leží mezi obcemi Dřevohryzy (něm. Zeberhisch) a Dobrou Vodou (něm. Dobrawod).
Křepkovická kyselka vyvěrá jižně od Křepkovic v údolí potoka Hadovka.
Milhostovské mofety představují specifický přírodní fenomén na území MAS Kraj živých vod.
Neudorfer Sauerbrunn – pramen, který byl stáčen od počátku 20. století v ročních objemech až půl milionu lahví, je obchodně již zcela neznámý od poválečných let.
Horní otročínský pramen je znám a využíván nejméně od 17. století, kdy se o něm zmiňuje Bohuslav Balbín jako o "pozoruhodné kyselce".
Posečská kyselka, někdy též označovaná jako kyselka Beránčí, vyvěrá na levém břehu v současnosti výrazně zregulovaného Otročínského potoka.
Naučná stezka Siardův pramen byla za podpory Karlovarského kraje vybudována v roce 2007 jako společný projekt MAS Kraj živých vod, z.s., Svazku obcí Slavkovský les pro obnovu venkova a Obce Mnichov.
Služetínská kyselka tiše vyvěrá v horní části údolí Hoštěckého potoka.
Partneři
Publicita
