Menu
MAS KRAJ ŽIVÝCH VOD, z.s.
Kraj živých vodmístní akční skupina

Bečovská botanická zahrada

Bečovská botanická zahrada je jednou z perel regionu, která láka nejen místní obyvatele, ale i turisty. Nachází se v Bečově nad Teplou. Tato zahrada je známá svou rozmanitostí rostlinného světa a krásnými krajinářskými úpravami. Nachází se v klidném a příjemném prostředí, které láká k procházkám a relaxaci. Zahrada je domovem mnoha druhů rostlin, včetně endemických druhů a exotických rostlin z různých částí světa. Naleznete zde kvetoucí záhony, trvalkové záhony, alpinské záhony a další bohatou sbírku rostlin. Zahrada často hostí různé kulturní akce, jako jsou koncerty, divadelní představení nebo výstavy umění, které přispívají k rozmanitosti zážitků pro návštěvníky.

Od roku 2005, od začátku obnovy zahrady, je MAS Kraj živých vod, z.s. partnerem celé řady projektů. Realizujeme spolupráci na mnoha vzdělávacích programech pod hlavičkou MAP Karlovarsko IV. Projekt MAP Karlovarsko IV (reg. č. CZ.02.02.XX/00/23_017/0008128) je podpořen z OP JAK. Doba realizace projektu: 1. 1. 2024 až 31. 12. 2025.

Do škol přinášíme nová témata a postupně otevíráme prostor pro uvažování o tom, co a jak se děti a žáci učí, ačkoliv změna v oblasti školství je během na hodně dlouhou trať.

Naše vize: "Karlovarsko je místem pro život, místem příležitostí a inspirace.".

 

Historie bečovské botanické zahrady

Alpinum a botanická zahrada v Bečově nad Teplou byly založeny nákladem bečovského panstva, rodu Beaufort-Spontin. Do roku 1870 nemělo panství plnohodnotné zahradnictví. Tehdejší majitel, vévoda Bedřich, se rozhodl zbourat starý zámecký pivovar a na jeho místě pak vybudoval malé zahradnictví. Na severní straně hradního ostrohu vykoupil celou část podhradí a vybudoval park o rozloze 2,4 ha. Na jižní straně zámeckého areálu pak rozvíjel okrasnou zahradu ve formě terasovitých zahrad, částečně podle plánů architekta Zítka.

Samotná historie alpina se začala psát až po vzniku Československé republiky. Výrazným impulsem, kromě botanických zájmů bečovské vrchnosti, byla především provedená pozemková reforma, která donutila některá vrchnostenská zahradnictví ukončit svou činnost či se přetransformovat a přizpůsobit novým podmínkám.

Podle plánů bečovského vrchnostenského zahradníka Jana (Johanna) Koditka bylo v letech 1918 - 1935 na západním konci města (cca 1 km od zámku a hradu) založeno nové zahradnictví, alpinum, trvalková sbírková zahrada a přírodně krajinářský park.

K rozhodnutí vybudovat sbírkové okrasné zahrady tak došlo za posledního trvale v Bečově žijícího, majitele Judr. Jindřicha, 5. vévody a knížete z Beaufort-Spontin a jeho ženy Marie.
Otcem Jindřicha byl 4. vévoda a kníže z Beaufort-Spontin Bedřich a matkou princezna Marie Melanie de Ligne. Jindřich se narodil 11. března 1880 v Paříži a zemřel 25. dubna 1966 v Gallmanseggu.

Komtesa Marie Adelheid Silva Tarouca se narodila 26. června 1886 v Trmicích a zemřela 12. července 1945 v Bečově nad Teplou. Za Jindřicha se provdala 3. února 1910 ve Vídni. Otcem Marie byl hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca, zakladatel průhonického parku a propagátor introdukce cizokrajných rostlin. Rodičovská příbuznost mezi hrabětem Silva Taroucou a Marií Beaufort-Spontini vedla k vzájemné spolupráci i na poli přírodovědném. Silva Tarouca byl ve svém parku u řady taxonů prvním pěstitelem v republice a „Alpínum“ v Bečově sloužilo taktéž pro pokusy s introdukcí a zaváděním rostlin do evropských poměrů.

Majitel bečovského panství si přál vybudovat nejprve moderní zahradnický podnik se skleníky, zeleninovou zahradou, okrasnou a lesní školkou. Vybrán byl tedy údolní pozemek o velikosti 2,5 ha, deset minut chůze od zámku. Zadání se úspěšně zhostil vrchnostenský zahradník Jan Koditek. Už během provádění výstavby zahradnictví měl vévoda přání získat i sousední, hospodářsky nevyužívaný svah, a celé dílo rozšířit. Svah o velikosti 19 ha byl v letech 1925 a 1927 zakoupen a započata příprava projektů.

Jan Koditek tak po celou dobu svého života utvářel skalnatou stráň a nivu řeky Teplé ve velkolepě pojaté alpínum a sbírkový park. Přesuny hmot vytvořil systém zábran před záplavami, vodní nádrž a dramaticky ztvárněný terén. Citlivě využil místního materiálu, upravil vodní režim pramenišť a s využitím rostlin docílil efektních kompozic (barevnou škálou opticky zvětšil a prosvětlil prostor, vytvořil tajemná zákoutí i triumfální pohledy). Rozvětvená síť cest byla lemována ucelenými kolekcemi rostlin různých světadílů. Rostlinná složka byla doplněna prvky drobné zahradní architektury (odpočívadla, altány, vyhlídky). Dodnes návštěvníka ohromí množství pozůstatků cest a ohraničených záhonových skupin. Preciznost provedených prací byla podepřena dokonalým informačním systémem.

K samotným výsadbám bylo přistoupeno v roce 1927, přičemž byly rozděleny do 36 oddělení. Na začátek bylo osázeno 300 druhů, od každého druhu byly sázeny dva kusy.

Každý rok byly další a další rostliny dosazovány, takže v roce 1931 již v zahradě rostlo 321 rostlinných rodů v 1005 druzích. Ve stejném roce pak vznikla ještě část zvaná „alpská louka“, kde bylo vysázeno dalších téměř 300 druhů. Započato bylo i s výsadbou mokřadních rostlin, pro něž byl tvořen speciálně míchaný substrát z rašeliníku, rašeliny a lesní hrabanky. Pro vápnomilné rostliny bylo přidáváno vápno, neboť základní surovinou všech substrátů byla zvětralá žula. V roce 1929 nechal, vzhledem k úspěšnému hospodaření zahradnictví, vévoda vybudovat na zámecké terase nový, na svou dobu nejmodernější skleník.

Přestože se z počátku sázely pouze dva kusy od druhu, bylo již od roku 1929 možno od 300 druhů získat dobře klíčivé semeno a generativně namnožit rostliny. U řady druhů bylo pro následné osazování využíváno i vegetativní rozmnožování. Nové rostliny a semena byly brány z různých zahradnických podniků i sbírkových zahrad, jedním z největších dodavatelů byl ekonomický rada F. Sündermann z Lindau u Bodamského jezera. Zakoupené rostliny byly nejprve jeden rok kultivovány v květináčích a po dokonalém prokořenění bylo přistoupeno k výsadbě.

Vzhledem k tomu, že rostliny byly dále množeny a kultivovány, bylo již koncem roku 1932 připraveno přibližně 10000 ks rostlin k prodeji. Vzhledem k věhlasu sbírky, tak byla díky prodeji rozmnožených rostlin možná alespoň částečná návratnost vložených investic a došlo též k zajištění financí na samotný provoz zahradnictví a tím zajištění soběstačnosti celého zařízení. V roce 1934 byly dokončeny poslední kamenné stavby a provedeno poslední rozdělení skupin rostlin. V tomto roce byl vypracován základní plán skutečného stavu, který byl pravidelně aktualizován. Vytvořen byl tedy soupis rostlin s jasným číslováním, plánkem výsadby a krátkým popisem. Aktualizován byl i seznam zahynuvších rostlin s popisem příčiny zahynutí. Tento dokonalý systém značení v plánech a přímo v terénu, eliminoval možné záměny popisů, čemuž docházelo při jarních a letních pracích či vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek.

Po roce 1945 se vlastníkem veškerého bečovského beaufortského majetku stal Československý stát. Zahradnictví přešlo pod státního správce a později z něj byl vybudován komunální podnik, který postupně upadal až zanikl a plochy zahradnictví převzalo výrobní družstvo a zastavělo dílnami, halami, manipulačními plochami a kotelnou. Osud alpína a parkových částí byl v té době nejistý. Již odchodem vévodských zahradníků došlo k absenci jakékoliv péče o sbírkové části zahradnictví a tento stav přetrval do roku 2005. Došlo k ohromné exploataci rostlin jejich přenášením do soukromých zahrad.

Bečovská botanická zahrada v Unii botanických zahrad ČR

Dne 5.2.2014 byla Bečovská botanická zahrada na Valné hromadě Unie botanických zahrad České republiky v Brně jednomyslně přijata za jejího řádného člena.

Smyslem činnosti Unie botanických zahrad je napomáhat uplatňování jejich poslání
a celkovému rozvoji a vzájemné spolupráci a koordinaci.

Bečovská botanická zahrada splnila před svým přijetím ze 17 kvalitativních kritérií plně 12 a 2 s výhradou. Po důkladném prověření a zároveň splnění povinných činností a údajů, se tak botanická zahrada v Bečově nad Teplou stala druhou oficiální botanickou zahradou v Karlovarském kraji.

Samozřejmě, že čeká zahradu ještě plno povinností a práce, nicméně byl tak zcela jednoznačně povýšen její význam na krajskou úroveň,
což potvrdila i odborná hodnotící komise, která zahradu v průběhu loňského a letošního roku navštěvovala.

Pro Bečovskou botanickou zahradu je to velmi významný historický zlom, především co se týče návaznosti na dílo zámeckého zahradníka Jana Koditka,
který tento komplex navrhl a vybudoval na počátku 20. století za výrazné podpory vévody Beaufort-Spontin a hraběte Silva Taroucy.

Bečovská botanická zahrada o rozloze 9 hektarů je původně jedna z nejvýznamnějších historických sbírkových zahrad v Čechách.
Nezisková organizace ZO ČSOP Berkut od roku 2005 zabránila úplné devastaci této významné zahradní a krajinářské památky.

Za necelých 10 let bylo vykonáno obrovské množství práce, vynaloženo mnoho financí a zrealizována spousta dalších obnovných a záchranných počinů.
V této velikosti je to jediná botanická zahrada v České republice, která je plně financována ze zdrojů neziskové organizace.

Ostatní takto velké zahrady patří pod města, kraje, státní výzkumné ústavy či univerzity.
O to je zajištění jejího fungování náročnější a komplikovanější.

Bečovská botanická zahrada nemá ani žádného velkého sponzora.

 

Babí léto v Bečovské botanické zahraděBotanická zahrada

Bečovská botanická zahrada

Naše projekty

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13
1
14 15 16
1
17 18 19
20
1
21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Počasí

dnes, pondělí 20. 5. 2024
polojasno 21 °C 8 °C
úterý 21. 5. slabý déšť 20/10 °C
středa 22. 5. déšť 16/10 °C
čtvrtek 23. 5. slabý déšť 19/9 °C

Partneři

Publicita