Teplička

Původně zemědělská osada se postupně rozrostla na obec, která měla v r.1930 408 obyvatel německé národnosti a 58 domů.

V obci do té doby byla řada hospodářských usedlostí a mlýn.
Rozvoj průmyslu koncem 19. století znamenal rozvoj dopravy a v Tepličce výstavbu porcelánky Fríeder a Kčrper. Ta byla po r. 1945 zbořena. Mnoho obyvatel již před r. 1945 docházelo za prací do okolních výrobních center.

Jedním z výsledků II. světové války byl i odsun německého obyvatelstva z pohraničního území bývalých Sudet Došlo tím k zpřetrhání přirozených vazeb člověka a kraje, ve kterém se narodil, žil a pracoval. Většina přistěhovalců prvních osídlovacích vln z Čech, Slovenska, Volyně se s místním drsnějším prostředím nesžila. Řada objektů v tomto období zůstala opuštěná a chátrala.

Po odsunu německého obyvatelstva již nedošlo k obnově zemědělství v předválečném rozsahu. Dosídlenci po r. 1945 částečně navázali na zemědělskou malovýrobu. V r. 1950 bylo založeno místní JZD. V r. 1955 hospodářství prošlo reorganizací pod Státní statek Dalovice a v r. 1962 převedeno hospodářství na Státní statek Slavkov - farma Teplička. Živočišná výroba byla zrušena v souvislosti s vyhlášením ochranného pásma vodního díla Stanovíce v r. 1972.

Původní pole i louky na mnoha místech postupně nahrazovala náletová zeleň.
V současnosti většina obyvatel dojíždí za prací a pouze několik obyvatel pracuje v zemědělství a lesnictví.
Krásné přírodní prostředí a opuštěnost mnoha stavení bylo důvodem k postupnému narůstání rekreační funkce obce. Ze zchátralých stavení se staly rekreační chalupy a zároveň v 60–70tých letech došlo k hromadné výstavbě rekreačních chat a zřízení zahrádkářské kolonie. V současnosti je rozvoj obce ovlivněn omezenými vodními zdroji.