Toužim

Za husitských válek se proboštství zmocnil husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic a jeho syn Jan I. ho přestavěl na gotický hrad (tzv. Janův hrad). V roce 1469 bylo toužimské panství vydrancováno nepřátelskými sousedy, pány z Plavna. Přitom bylo kompletně zničeno mimo jiné i město Útvina, jehož obyvatelé se úchýlili pod ochranu toužimské vrchnosti a s povolením krále Jiřího z Poděbrad založili u hradu město. V roce 1538 se novými majiteli toužimského panství stali páni z Plavna, za jejichž vlády zaznamenalo město nebývalého rozkvětu. Hrad byl přestavěn na renesanční zámek a ve městě byl vybudován nový kostel Narození Panny Marie. Po porážce českého stavovského povstání získal Toužim císařský generál Julius Jindřich, vévoda sasko-lauenburský, jenž z Toužimi učinil svou hlavní rezidenci a zámek přestavěl na reprezentativní šlechtické sídlo s parkem a letohrádkem. Třicetiletá válka, dva velké požáry (1620 a 1652) a přenesení vrchnostenského sídla do Ostrova negativně ovlivnily rozvoj města. Ke krátkému oživení došlo ještě za markrabat bádenských, ale po jejich vymření v roce 1789 přestal zámek definitivně sloužit jako šlechtická rezidence, a tak postupně chátral. Posledními majiteli byli příslušníci belgického rodu Beaufort-Spontini, jimž byl zámek v roce 1945 zkonfiskován. Na konci 19. a v průběhu 20. století se Toužim proměnila v prosperující průmyslové městečko a krátkodobě se stala i sídlem okresu (1949 - 1960). V současnosti je Toužim městskou památkovou zónou s mnoha pozoruhodnými stavebními památkami, např. areálem hradu a zámku, starým pivovarem, kostelem Narození Panny Marie, starou radnicí nebo mariánským sloupem. V okolních obcích (Kojšovice, Komárov, Kosmová…) lze objevit řadu příkladů lidové architektury 18. a 19. století.

Web: www.touzim.cz