Úněšov

Tato silnice prochází obcí a rozděluje ji na horní, větší a dolní část. Na návsi je křižovatka silnic II/193 směr Stříbro a II/204 směr Kaznějov, které vycházejí ze silnic I/20. Směrem k Číhané je za obcí odbočka silnice III/193 směr Manětín.

Povrch

Úněšov patří do Hercynského systému, subsystému Hercynské pohoří, provincie Česká vysočina, subprovincie Poberounská a spadá do Plzeňské pahorkatiny.
Zástavba obce je na svahovitém terénu od výškového bodu 530 m na jižní straně, který je až ke kostelu poměrně mírný, takřka rovný. Od kostela a č.p. 46 a protějšího č.p. 23 klesá a v dolní části až k potoku a rybníku je terén spádem.

Rozloha Úněšova

Zástavba horní části obce tvoří půlkruh. Zde je náves prostorná s dominantou obce, kostelem sv. Prokopa. Převládá počtem domů původních a domů postavených po r. 1945. Původní obytné budovy se štíty na náves jsou z počátku 20. století. Usedlostí jsou stavebně větší a prostornější. Stodoly usedlostí jsou prostorné, převážně z 20. a 30. let 20. století. Zachovalá byla původní obytná budova č.p. 1. Byla prodána, rozebrána a znovu postavena v osadě Klenovice.
Horní část obce prochází uvedená silnice II/193. Po pravé straně této silnice je 8 původních obytných budov ze 13 z r. 1945. Na této straně je rozsáhlá nová výstavba. Celkem 19 budov, které slouží různým účelům, převážně jako rodinné domky. Výstavbou 12 rod. Domků a dalších budov vznikla nová ulice, která tvoří spojnici mezi silnicí I/20 a II/193. Pro tuto výstavbu byly demolovány 2 usedlosti, 4 stodoly a zrušeno bylo 6 ovocných sadů. Na levé straně silnice bylo původně 14 popisných čísel. V současné době je to 12 č.p. a 8 usedlostí. Za humny těchto usedlostí je areál budov hospodářství Úněšov, sklad, ocelokolna s dílnou a garážemi, kravín a senážní věže, teletník a seník. Na kótě 530 m je po levé straně silnice asi 100 m od transformátoru, areál budov pomocných výrob statku včetně velkokapacitní bramborárny a administrativní budovy . Tato výstavba je z let 1980 až 1986.
Dolní část obce po pravé straně silnice je svažitější, zakončená potokem a rybníkem. Po pravé části silnice vznikl po demolici prostor k výstavbě prodejny potravin, administrativní budovy. Pokračuje výstavbou 6 ob. budov s 38 byty, úpravnou vody, telefonní ústřednou a zakončená je klubovnou TJ Slávie. V tomto prostoru jsou i garáže pro osobní auta a ubytovna pro brigády se závodní kuchyní a jídelnou.

Podnebí

Průměrná roční teplota za rok 2002 je 8 až 10°C. Průměrná teplota vzduchu v roce 2001 ve srovnání s teplotním normálem za období 1961-1990 je uvedena v tabulkách v příloze této práce. Průměrné srážky v roce 2001 ve srovnání se srážkovým normálem za období 1961-1990 jsou uvedeny též v tabulce v příloze této práce. Uvádím, že Úněšov leží v Plzeňském kraji.

Zemědělství

Úněšov je znán převážně pěstováním brambor, které jsou vyváženy do širokého okolí. V současné době hospodaří v okolí Úněšova Úněšovský statek a.s. Dříve se jmenoval Státní statek Úněšov, n.p.

Historicky je Úněšov doložen v roce 1352 a je nejmladší z okolních vesnic. Nepodložené zprávy hovoří o r. 1245 a 1115. Na počátku byly v Úněšově tři statky. Tvrz se uvádí v r. 1391. Stávala v blízkosti kostela a postupně do 15. stol. Zanikla. V létech 1365 a 1371 uvádí se Jindřich z Úněšova. Bedřich z Vinoře 1371 až 1383. V r. 1389 Petr z Krašovic a v r. 1391 prodal Sezema z Vrtby Úněšov Buškovi z Klenovic . V roce 1409 až 1435 se uvádí Oldřich ze Slavic. Od 2. pol. 15 století je Úněšov uváděn na panství Podnokly. Od r. 1556 na panství Bělá, které v té době vlastnil rod Markvartů z Hrádku u Sviňomaz. V roce 1622 bylo panství Bělá Markvartům konfiskováno.V roce 1623 koupil panství Bělá s panstvím Podmokly a Nekmíř Vilém Vřesovec z Vřesovic. Panství bylo v r. 1676 postoupeno Klášteru Teplá, hospodářská správa II Krukanice. Od roku 1850 je Úněšov svobodnou obcí s voleným obecním zastupitelstvem a starostou.